O nás

V příjemném prostředí přírodního parku Oderské vrchy v blízkosti historického města Fulnek, vám nabízíme zázemí pro školy v přírodě, vícedenní školní výlety, sportovní soustředění, včetně pořádání prázdninových táborů.

Ubytovací zařízení „Dětský mlýn“ se nachází na okraji vesnice Moravské Vlkovice asi 4 km od města Fulnek. Budovy jsou zrekonstruovány ze starého vodního mlýna na ubytovací zařízení pro děti i dospělé. Objekty jsou standardně vybaveny. Vícelůžkové pokoje se sociálním zařízením na chodbě. V areálu je plně funkční kuchyně, která je schopna odbavit více jak 80 strávníků. Vesnici obklopují zalesněné kopce. Lokalita je velmi vhodná pro turistické akce.

 

Historie obce

Údolní vesnice na horním toku Husího potoka asi 4 km západně od Fulneku, kterou tvoří dvě původně samostatné obce Moravské i Slezské Vlkovice, sloučené v roce 1950. V roce 1980 zde žilo v 71 domech 367 obyvatel, zatímco v roce 1991 v 75 domech 363 obyvatel. Moravské Vlkovice byly v letech 1850 – 1869 osadou Jerlochovic a pak se osamostatnily. V roce 1964 byla k Vlkovicím připojena obec Dolejší Kunčice. K Fulneku Vlkovice integrovaly k 01.04.1976.

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1374, kde jsou Moravské Vlkovice uváděné jako Malé Vlkovice a Slezské Vlkovice jako Velké Vlkovice. Moravské byly přiřazeny k fulnecké farnosti, Slezské k Vésce. Školu měly obě obce od 18. století společnou na slezské straně. Obyvatelé se živili polním hospodářstvím.
Po roce 1850 patřily Moravské Vlkovice k soudnímu okresu Fulnek a k politickému okresu Nový Jičín, zatímco Slezské Vlkovice byly součástí soudního okresu Odry a politického okresu Opava. Za okupace byly obě obce přičleněny k Německu. Osvobozeny byly 05.05.1945.

Pečetním znamením bývalých Slezských Vlkovic byly od roku 1713 radlice a krojidlo. Později byl obraz těchto základních součástí pluhu doplněn ještě třemi obilnými klasy. Moravské Vlkovice měly od počátku 18. století pečetidlo stejné Hladké Životice a ostatní vesnice fulneckého panství. Ve 2. polovině 18. století vznikl nový typář s tzv. mluvícím znamením – kráčejícím vlkem.

Mezi pamětihodnosti obce patří kostel sv. Mikuláš, kaple sv. Huberta a Památný sloup.

Na poli, blízko Vlkovic, stojí drobná sakrální památka ve zvláštní podobě kamenného sloupu. Byla postavena po nešťastné události v blízkosti tohoto místa – po lidské tragédii.
Stala se Ferdinandu Malcherovi 30. 7. 1936 ve Slezských Vlkovicích, kde bydlel v domě č. 11. Byl účastníkem 1. světové války a byl v roce 1916 raněn střelnou ranou do hlavy. Přežil a další léta neměl žádné zdravotní komplikace. V roce 1919 se oženil s Hedwigou Sttlinerovou. Po deseti letech manželství se u něj začali projevovat zdravotní problémy po zranění z války v podobě záchvatů. Jeho zdravotní stav byl rok od roku horší. Ke konci to došla tak daleko, že už nemohl zůstat bez dozoru.

Dne 30. července 1936 syn Pepi s otcem na poli kosili trávu. Kolem poledne jej otec poslal domů a Pepi nejdříve nechtěl, ale nakonec poslechl. Měl povinnost pomoci své matce. Služebnictvo už také šlo domů, aby mohlo poobědvat. Když se otec dlouho nevracel, vydal se jej Pepi hledat. Vyšel kopec nad polem a viděl tátu, jak leží na zemi. Byl mrtev. Praví se, že asi osud chtěl, aby to tak bylo.
Památný sloup stojí na „mezi“ pole, táhnoucího se od posledního stavení ve Vlkovicích východním směrem k Heřmanicím (nahoru asi 10 minut pěší chůze). Jeho okolí bylo v loňském roce vyčištěno. Sloup je při své výšce přes 2 metry dobře viditelný. Zvláštní konstrukce a tvar dotváří zdejší pěknou krajinu.